Au revoir, Francie - vítej Česko! Jaké bylo francouzské předsednictví?
Francie usedla na předsednickou židli v lednu 2022. V té době ještě nemohla tušit, že na Ukrajině vypukne válka a co všechno to způsobí. Co ale Francouze prokazatelně čekalo, byly prezidentské volby, kvůli kterým muselo předsednictví uspíšit všechna neformální jednání a zasedání ve Francii tak, aby se stihly do voleb. Další plánovanou událostí během francouzského předsednictví bylo ukončení Konference u budoucnosti Evropy, kterou si mnozí spojují hlavně s prezidentem Macronem.
Francouzi si pro své předsednictví zvolili ambiciózní priority, na kterých začali pracovat už před několika lety. Mezi ně patřily mimo jiné klimatická politika, digitalizace, zlepšení vztahů s Afrikou, sociální politika i posílení evropské suverenity. A nad rámec těchto témat museli reagovat na vypuknutí války na Ukrajině, řešit uprchlickou vlnu s ní spojenou, stupňující se energetickou krizi i jednání o možném rozšíření EU.
Celkem se během francouzského předsednictví podařilo uzavřít více než 130 legislativních textů, týkajících se mnoha politických oblastí. I z pohledu Bruselu zaznívá převážně pozitivní hodnocení. Francouzi dojednali řadu návrhů z klimatického balíčku FitFor55, včetně například zavedení sociálního klimatického fondu, který má pomáhat domácnostem a podnikům s přechodem na zelenou i vysokými cenami energií.
V oblasti digitalizace Francie uzavřela vyjednávání na dvou stěžejních nařízeních, Akt o digitálních trzích, který má za cíl nastavit rovné prostředí pro poskytování digitálních služeb, chránit tak například evropské společnosti před tvrdým přístupem globálních platforem a Akt o digitálních službách, který zabraňuje šíření nelegálního obsahu a produktů online.
Ne vše se podařilo podle plánů Paříže. Například slibovaná reforma Schengenského prostoru se daleko neposunula. Francie sice prosadila vytvoření Schengenské rady, avšak na hlubší reformu se nepodařilo najít dostatečnou podporu.
Válka na Ukrajině se do celého předsednictví promítla zcela zásadně a vyžádala si jasnou reakci nejen od Francie, ale od všech zemí celé Evropské Unie. V nedávno vysílaném dokumentu francouzské televize byly poprvé zveřejněny výňatky z častých Macronových hovorů jak s Putinem, tak také s evropskými lídry a prezidentem Ukrajiny Zelenským a jejich příprava. Je z toho patrné nejen, do jak složité situace se Evropa dostala, ale také jak náročné je se s ní vypořádávat. Důležitým krokem během francouzského předsednictví bylo nejen přijetí finanční a vojenské pomoci Ukrajině, ale i dojednání podpory kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, ke kterému je potřeba jednomyslný souhlas členských států při Evropské radě.
Sečteno a podtrženo, francouzské předsednictví zvládlo vyjednat řadu ze svých priorit i ve období přerušeném kvůli volbám, řešit reakci Unie na válečný konflikt i moderovat debatu o energetické či uprchlické krizi. Lze říci, že Francie nastavila českému předsednictví laťku celkem vysoko a bude teď především na české vládě, zda-li se a jak s touto výzvou porovná.
